Od tych zdrbanych narozek s tym fajnym kinopřectavenim se specyjalnim zavěrem sem taki jakisyk němasny něslany, jak kompot v Eurestu. Furt dumam, esli sem zrobil dobře, že sem na Zdenku tak vyjel a esli sem to rači neměl spolknuť a udusyť v sobě. Ona neni špatna robka, enem mě semtam dosť sere, ale to asy robja všecke roby. Akurat že ne všecke maju takeho blbeho čokla.
Přes tyden se nic něstalo, co by stalo za zapis. Akurat sem se parurazy přejel doma na kolobce po chodbě, bo ven se mi za světla a střyzliva nechtělo a chodbu v baraku mame velku. Raz sem syce musel letěť o patro vyš, bo zrovna jak sem vytačal zatačku kolem vytahu, buchly dveře od susedki. To tak – aby mě potkala na chodbě, jak zkušam kolobku jak jakisyk mladežnik. Malem sem sy rozvalil palu, jak sem zakopnul o schod.
Esli budětě mět cestu kolem Kuřyho rynka v patek šesdadvacateho srpna ve dvě odpoledně, přyďtě sy poslechnuť paru dřystu z obuch knižek živě. Budě se aji sutěžiť o paru knižek s věnovanim. Tež tam budu hrať fajne grupy, tuž určitě budě sranda.
A sranda musy byť, no ni?
To tabořeni pod širakem na haldě mi moc zdravja něpřydalo, bo jak mě probral z komatu budik v tydlifoně v jedenast, cytil sem se jaksyk chujovo. Chvilu sem se spamatovaval a spominal, co se robilo a čemu ležim v obyvačce na gauču špinavy od hliny a potem mi docvakla ta hruza – za paru hodin mam slaviť narozki navoňany a ve formě. Znatě to, jak je člověkovi, jak se probere po take chlastacy lazni. To by se nejrači otočil a prochrněl cely den. Ale nevim, co by mi familija pravila na to, že sem něpřyšel na oslavu vlasnich narozek.
Jak banda slibila ve štvrtek, tak aji splnila. Dokoňca mě aji v patek něchali vybrať, kaj zapadněme. Nechtěl sem to mět moc daleko dom, kdybysme to nahodu přehnali. Bo přece enem se lepši idě po štyrech ze Stodolni, jak z Hlučina.
Včera sem měl narozki. Dalši rok v dupě.
Rano už sem lez z lužka s depku, bo sem tušil, že mi tajak každy rok nikdo hned rano něpopřeje. Venku hnusně lelo. Před barakem sem malem šlapnul do stejka s paru pivami a slivovicu (hruby odhad), keru měl kdosyk před paru hodinami eště v břuchu. Jak na sviňu tam byla ta megera susedka, co sem za ňu raz odklizal snih. Hned zrana mě zdrbala, že mam tyden a ať to hned sklidim, bo do teho ludě šlapu a roznašaju to po chodniku aji do baraku. Rebeka jedna, jak bysem to tam nagrcal ja. Rači sem šel pro metlu a lopatu, bo ta jeji střapata štěkajicy bestyja, co sy ju pořydila nědavno a prohlašuje o ni, že je čistokrevna, skakala něbezpečně blizko mojich kolen. Susedka navic měla v ruce svazek kluču, a něrad bysem měl napis FAB na lopatce. Tuž samo, že sem přy uklizani do teho hnoja trochu aji šlapnul.
V patek mi volala mama do roboty. To mě dycki rozhodi, bo věčinu cosyk chce a složitě mi vysvětluje, jak je to pro ňu duležite a kdesyk cosyk a ja sem potem na všeckich najedovany. Užuž sem ju chtěl čimsyk odradiť hned v uvodu, ale předběhla mě a pry, co chcu k narozkam. No ja, srpen! To to uběhlo, ten rok. Potěšeny tym, že ma mama taku starosť o svoje davno dospěle děcko, sem začal dumať, co bych tak potřeboval a polohlasem sem sy to přemluval do kecafonu. Televizu něpotřebuju, pračka je syce v dupě, ale něvadi, aspoň se semtam vidime, auto mam fajne, možna tak... Než sem to stačil dořeknuť, pravila mi, že než sy to rozmyslim, povi mi cosyk o planu na vikend a začla vykladať o zahradě a o tym, že rybiz už je tam velki jak višně a že jak ho kdosyk něobere, zhnije a čemu sme to tam sadili a že segra aji s tym jejim zhnilym gizdem na ňu seru a fotra tam tež nědostaně a že je němocna, no dřysty prdy, tajak dycki.
Včerejšek stal za haviřski šnuptychel.
Zdenka měla konečně jeden volny den v tydňu, tuž sem teho chtěl využiť a pozval sem ju na večeřu. V pale už mi promitačka chrlila film. Zajděme do jakesyk fajne restauracyje, Zdenka fajně poji a popije, trochu pokecame, trochu sy omačkame pazury a potem možna pujděme skontrolovať, esli je čokel doma. Tuž plan to byl fajny. V pět sme měli sraz před radnicu, bo sme prvni uvažovali, že zajděme do tamte restaurački. Tam sem už dluho něbyl. Naposled tak deset patnasť roku slaviť čisy narozki či co to bylo. Detajlu už sy moc něpamatuju, akurat vim, že jeden vul z partyje se tam přežral kroket, kere zapijal červenym vinem a potem mu něbylo moc dobře. Celu cestu až k zastavce trolejbusu robil stopy jak raněny jelen.
Měli sme se synovcem sraz na zastavce u Alberta. Mlady přyjel na čas, na řbetě zas ten svuj orvany ruksak a v nim asy ten transparent. Dumal sem, jak mu řeknuť, že sem cele dopoledně na šichtě přemyšlal o tym, že by bylo lepši isť tam bez něho, bo sy eště živě pamatuju, jak nas v listopadu zrubali ti motorkařy v přylbach na Narodni. No nas ... vlasně vas ... teda ich. Ať to něvypada, že sem byl tež u teho. A co jak se to jaksyk zvrtně? Bez transparenta se budě utikať lepši.
Vikend byl naročny, bo sme čekali na upřymneho synovca, až se vrati z te Bublanovic zabijački (včil mě napadlo, esli slovo PAROUBEK neni od PARUBAŤ...), tuž sem se rozhodnul, že sy v ponděli vemu nahradni volno, kere sem měl něvybrane z minula. Šef chvilu cosyk mektal do kecafonu, ale nakoněc sem ho ukecal.