vtipalkov

Štědry den s celu familiju

Jak sem v sobotu po kratke melancholicke prochazce po Komeňaku dorazyl k našim, byla tam ve vzduchu cytiť taka ta vanočni atmosfera. Mama něnapadně, ale tak, aby ju každy slyšel, vyryvala v kuchini, fotra něbylo vidět, v obyvačce seděla nasmolena segra s tym svojim, kisňa vyřvavala naplno, před ňu seděla mala kopija segry a čuměla na ňu jak kralik na zmyju, mezytym jeji bracha obhližal stromek, esli už tam cosyk neni kajsyk schovane. Pod oknem seděl upřymny synovec, jak vztekly cosyk mačkal na tydlifoně a něreagoval na moje dotazy, jak se ma a esli už ma jakusyk děvuchu. Zoptal sem se segry, co je noveho a to sem neměl, bo začla mleť bantem jak šlajfira a mlela a mlela...

Konečně štědry den

Eště chibi paru dřystu o tym pondělku. V ponděli sme jeli s mamu do teho Kaufu, jak sem slibil. Na to, že do svatku bylo eště celkem daleko, tam bylo ludi jak na te pamatne akcyji v Kerfu Tlačil sem vuzek a sledoval mamu, jak do něho haza same žradlo jak basketbalista amater. Dumal sem, jak to ten foter robi, že se z teho předvanočniho nakupu dycki vykruti. Kdysyk se rači braval předvanočni šichty, potem se zas vymluval na bolavy řbet, hlavu, ruki, nohi a pozdějši, jak mi ledva doschnul řydičak, raz za rok mi milostivě pojčal auto, abych zařydil tu duležitu chlopsku robotu a odvez mamu do obchoda. A ja, mlady a hlupy nadšeně suhlasyl a to ježděni mi zustalo do včil.

Tolik litaňa kvuli jednemu dňu v roce

Zytra to vypukně. Z radyja budu cely den vyhravať koledy a cela Ostrava budě taka inši – taka melancholicka. Možna aji trochu sněhu napadně a jak se zadařy, večer budu vzduchem litať vločki jak vši s padakami. Rano děcka stanu, věčina budě strojiť stromek, někere už ho maju nastrojeny, dopoledně budu čučet na pohadki v kisni, fotřy budu mezytym zabijať a porcovať kapra, mamy budu chistať cukrove na stul a v někerych rodinach aji děcka skusa vydržet bez jidla, aby viděly to zlate prase. Večer zazvoni zvonek, děckam se rozzařa oči jak vrany nad Černobylem a potem enem budu brať jeden balik za druhim, rvať balicy papir a za dveřami člověk uslyši "Je, Nokija, supr!" nebo "Mami, ty sy zlata, skvěle hadry!" a nebo tež "Třeti papuče? To sy snad ani nezasloužim".

Dankuv svatek

V sobotu mi eště něbylo moc dobře, aji sem uvažoval, že v ponděli zajdu do dochtora. Ale chtěl sem Blanku aji s malym překvapiť. Pozvala mě syce na nedělu, ale beztak to byla skuška, esli sleduju kalendař. Do obchodu se mi moc nechtělo, ale přecy něpřyjdu na svatek bez darku, no ni?

Předvanočni uklid

Minuly tyden sem měl paru dni dovolene, bo sem se cytil jakisyk nascypany. Asy sem cosyk chitnul jak sem řezal ty zasrane haluze na zahradě. Byl sem na tym tak zle, že sem se aji zašel k našim na oběd, i když mi bylo jasne, jak to tam budě před svatkami vypadať. A tež ja! Mama litala kvartyrem s kiblem a hadru jak kometa a nasrany foter věšal vyprane zaclony. Všecko naleštěne, všude pořadek, enem v obyvačce eště bebechi vytahane z šuflad.

Něbyl by život lepši bez televizni kisně a novin?

Ve středu sem dolez ze šichty zmordovany jak momentovy klič, tuž misto teho abysem vyrazyl zhaňať cosyk pod ten vanočni jehličnan, bo už je nejvyši čas, lapnul sem se na řyť, otevřel se Radka v brněni a včerejši noviny. Šak co, nemusym každy den čučet enem na bednu. Furt se cosyk robi.

Čemu nejsem Prastravak

Znam paru ludi, keřy se narodili tu v Ostravě, zrobili školy tu v Ostravě, paru roku robili tu v Ostravě a – naraz chitli pražsku chřypku, v Ostravě scypla Lajka, hup na Manažer a valime do hlavniho města. Tam na nas čekaju s otevřenu naruču a hned nam daju šestinasobny plat, co sme měli tu, mobil a mercedes a konečně se buděme žiť jak pambuh v raju.

Nedělni řyzek u Blanki

Minuly tyden mi celkem uletěl, bo sem furt myslel na ten nedělni oběd, kery mě čekal. Což o to, nebyl sem ani tak nervozni z teho, že u ni budu poprve jest, jak spiš z teho, že tam budě aji ten jeji barabčik. Co jak se spomeně, jak se mě zleknul tenkrat s tymi haluzami? Nebo co jak nebude chcet jesť, jak tam budu ja? A nebo pozna, že sem byl člen te svate trojice?

Tež bysem chtěl byť politykem

Nedavno sem se nastavil raniho kohuta, kery mě budi na šichtu, jaksyk zle. Zakokrhal inač než měl a jak sem už němoh usnuť, tuž co? Vyrazyl sem na šichtu spiš. Taka cesta do roboty ma vyhodu v tym, že lokalka neni ucpana jak syfon u vany a člověk se može v klidu lapnuť kaj chce a aji se přečitať noviny.

Poslední komentáře

13.08.2009 21:57: nekopej nekopej tak uz me nekop

Mikulašske tryjo

Přes vikend se mi to rozleželo v pale a v ponděli na šichtě už sem se něbyl taki isty, že se mi na tu Mikulašsku chce isť. Vrtalo mi to v obvodach a vnitřni gizd-introvert už mi zas radil, ať se na to vyseru, idu dom a na štrnast dni vypnu kecafony, než se na to zapomene. Ale co, jak sem to slibil tym fajnym usměvavym očam, neda se nic robiť.

Menu

Reklama

odkazy

shoutboard

počítadlo

Pocitadlo

Listopad 2005

Štědry den s celu familiju

Štědry den s celu familiju

Konečně štědry den

Konečně štědry den

Tolik litaňa kvuli jednemu dňu v roce

Tolik litaňa kvuli jednemu dňu v roce

Dankuv svatek

Dankuv svatek

Předvanočni uklid

Předvanočni uklid

Něbyl by život lepši bez televizni kisně a novin?

Něbyl by život lepši bez televizni kisně a novin?

Čemu nejsem Prastravak

Čemu nejsem Prastravak

Nedělni řyzek u Blanki

Nedělni řyzek u Blanki

Tež bysem chtěl byť politykem

Tež bysem chtěl byť politykem

Poslední komentáře

Mikulašske tryjo

Mikulašske tryjo